Friedrich Sommer se narodil 19. 1. 1875 nedaleko Brna. Vystudoval konzervatoř v Praze (jako student doložen v roce 1890). V letech 1899 a 1900 pracoval nejprve jako druhý dirigent v Městském divadle v Olomouci a v letech 1900 až 1901 pak jako první dirigent pro operu. V říjnu roku 1905 začal účinkovat jako dirigent Městského divadla v Reichenbergu/Liberci, kde pracoval až do roku 1922. Od roku 1906 působil společně s Karlem Krugem ve funkci divadelního ředitele Městského divadla v Reichenbergu. Sommerovi se podařilo vybudovat sofistikovaný operní a dramatický program, který zprostředkovává divákům populární divadelní představení, za která byli ochotni zaplatit. Pod jeho vedením se hrály již před 1. světovou válkou opery Richarda Wagnera Prsten Nibelungů a Tristan a Isolda.
Po Krusově smrti v roce 1919 vedl divadlo s vdovou Karolínou Krugovu. V listopadu 1920 založil vlastní hudební a divadelní agenturu, která zprostředkovávala koncerty, hostující představení a přednášky. Od roku 1923 do roku 1925 a později znovu od roku 1929 do roku 1934 byl opět ředitelem městského divadla v Liberci. Pod jeho vedením v sezóně 1930/31 vystupovala jako Madame Butterfly japonská sopranistka Hat Hat Yuasa.
Poté co byla uzavřena Mnichovská dohoda, rozhodl se v prosinci roku 1938 odejít z Liberce a uprchnout do rodného Brna. Zde pobýval v bytě své sestry. Poslední známé bydliště před deportací bylo zároveň v Brně. Deportován byl transportem označeném písmenem G a číslovkou 808. Transport vyjel druhého prosince 1941 z Brna do Terezína. Tento transport deportoval přes tisíc osob. Následně byl transportován z Terezína do Osvětimi před svátky roku 1943.
Oskar Basch se narodil 7. 11. 1879 v Linci. Roku 1934 se přestěhoval do Liberce z Karlových Varů a od roku 1936 řídil městské divadlo v Liberci. Během svého působení uvedl na scénu Dalibora od Bedřicha Smetany či Elektru od Strausse. Poslední známé bydliště před deportací byla Praha XII, ulice Libnická 10. Oskar Basch byl deportován transportem pod označením X, č. 405 12. 2. 1942 z Prahy do Terezína. Tento transport deportoval přes tisíc osob, z nichž pouze 86 přežilo. Poté byl odvezen transportem označeném jako Aa, č. 339, dne 11. 3. 1942 směr Izbica, kde byl zavražděn.
JUDr. Walter Schnürmacher se narodil 26. 8. 1905. Jeho otec Wilhelm pocházel z Rakouska. Do Liberce se Wilhelm Schnürmacher přistěhoval roku 1887 a působil na několika významných místech. Mezi lety 1900 až 1911 zastával funkci předsedy náboženské obce a od roku 1910 do 1916 funkci zástupce náboženské obce v krajské školní radě a zástupce zemské židovské organizace. Wilhelm Schnürmacher vlastnil vilu v dnešní Horově ulici a advokátní kancelář na náměstí Dr. E. Beneše společně se svým synem Walterem. Jejich posledním známým bydlištěm před deportací byla Praha XIII, třída Krále Jiřího 791. Deportováni byli transportem pod označením AAl z Prahy do Terezína, 2. 7. 1942 a po 26 dnech z Terezína do městečka Baranovič. Tento transport měl směřovat do Minsku, ovšem kvůli masové vyvraždovací akci byl zastaven již v městečku Baranoviči. Lidé, kteří vystoupili na nádraží, uvěřili, že na ně čeká přestávka a teplé jídlo. Někteří byli postříleni, jiní nahnáni do pojízdných plynových komor. Z tisíce deportovaných vězňů nikdo nepřežil. JUDr. Walter Schnürmacher byl právě zde zavražděn spolu s ostatními dne 28. 7. 1942.
O Alfredu Krausovi je vedeno pouze omezené množství informací. Jeho jméno se objevuje v jedné básni, která přináší drobné svědectví o tomto muži. Dále je jisté, že jednalo o Roma a tudíž i doposud (k roku 2019) jedinou romskou oběť v Liberci s vlastním „Kamenem zmizelých“.
