Příběh rodiny lékaře Siegfrieda Freunda
1Národní archiv – Židovské matriky, inv. č. 1407, s. 92, Matrika narozených Nový Bydžov, 1856-1880[online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=1857&reproId=37657.
2 Písemná komunikace s Mgr. Pavlem Jakubcem, 9. 4. 2019.
3 Pohřbeni jsou ve Vídni na Centrálním hřbitově.
4 Národní archiv, fond Policejní ředitelství v Praze, 1931- 1940, sign. F 351/20, Felixová Martha: Žádost o vydání občanské legitimace, 9. 6. 1938, [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.holocaust.cz/databaze-dokumentu/dokument/111144-felixova-martha-zadost-o-vydani-obcanske-legitimace/.
5 Edith/YehuditFommer, in: Geni, A MyHeritageCompany, [online], 24. 5. 2018 [vid. 29. 11. 2018], dostupné z. https://www.geni.com/people/Edith-Yehudit-Frommer/5723315987360115365.
6 Martha Felixová, in: Holocaust.cz, [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/83689-martha-felixova/.
7 Max Felix, in: Geni, A MyHeritageCompany, [online], 24. 5. 2018 [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.geni.com/people/Max-Felix/6000000055577849281.
8 Otto Felix, in: Holocaust.cz, [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/142134-otto-felix/.
9 Edith/YehuditFommer, in: Geni, A MyHeritageCompany, [online], 24. 5. 2018 [vid. 29. 11. 2018], dostupné z. https://www.geni.com/people/Edith-Yehudit-Frommer/5723315987360115365.
10Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv. č. 2, s. 35, Matrika doktorů Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1892-1904), [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1751652802704438/39/?lang=cs.
11Státní okresní archiv Liberec, fond Sčítání lidu 1921 Liberec, Liberec III, 075-150, s. 27.
12Národní archiv – Židovské matriky, inv. č. 2090, s. 224, Matrika oddaných Teplice, 1860-1923, [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=2759&reproId=26758.
13 Toto datum je uvedeno v matrikách, ve Sčítacích operátech z roku 1921 má uvedeno datum 14. ledna 1878.
14 HERMELIN, Itai: Markus Lederer, in: Geni, A MyHeritageCompany [online], 23. 5. 2018 [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.geni.com/people/Markus-Lederer/6000000019177971866.
15 V matrikách narozených i zemřelých vztahujících se k jejich dětem je vždy uvedena ulice Barvířská, dle Sčítacích operátů z roku 1921 již bydleli v ulici 1. Máje.
16 Dům byl vystavěn mezi lety 1911-1913 v neoklasicistním stylu dle návrhu architektů Heinricha Fanty a Maxe Kühna. Přízemí mělo sloužit obchodním záměrům, patra pak obytným účelům především pro zaměstnance. V roce 1919 budovu vlastnila Česká eskomptní banka, od roku 1938 Drážďanská banka a po roce 1945 Živnostenská banka. V roce 1948 se majitelem domu stalo město a až do roku 1990 zde sídlil sekretariát OV KSČ. V současné době se zde nachází Československá obchodní banka.
Karta stavby – C. K. privilegovaný Rakouský úvěrový ústav pro obchod a průmysl, in: Liberec: Reichenberg. Architektura na severu Čech, [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: http://liberec-reichenberg.net/stavby/karta/nazev/81-c-k-privilegovany-rakousky-uverovy-ustav-pro-obchod-a-prumysl.
17 FREJKOVÁ, Hana: Divný kořeny, 1. vyd. Praha, Torst 2007, ISBN 978-80-7215-325-1.
18Archiv bezpečnostních složek, fond Velitelství Státní bezpečnosti (310), sign. 310-118-4.
19ABS, sbírka Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-5, Osobní svazek Frejka Ludvík.
20 MUDr. Siegfried Freund, in: Holocaust.cz, [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/86215-siegfried-freund/.
21 Tamtéž. Není uveden důvod, dokument o ztrátě občantsví obsahuje pouze razítko, že se Freund proti ztrátě občanství odvolal.
22 MUDr. Siegfried Freund, in: Holocaust.cz, [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/86215-siegfried-freund/.
Klára Freundová, in: Holocaust.cz, [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/86075-klara-freundova/.
23 VRABEC, Jan: Devatenáct Kamenů zmizelých připomíná oběti holocaustu, in: Statutární město Liberec, [online], 17. 8. 2016 [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.liberec.cz/cz/radnice/dalsi-organy-mesta/zastupitelstvo-mesta/clenove-zastupitelstva/rndr-michal-hron/aktuality-hron/.
24 EHRLICH, Karel: BedrichLindt, in: Geni, A MyHeritageCompany, [online], 21. 7. 2018 [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.geni.com/people/Bed%C5%99ich-Lindt/6000000075046093838.
25TheCentral Database ofShoahVictims‘ Names – BedrichLindt, in: YadVashem – TheWorld Holocaust Remembrance Center, [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://yvng.yadvashem.org/index.html?language=en&s_lastName=lindt&s_firstName=bedrich&s_place=&s_dateOfBirth=&s_inTransport=.
26 KORNFELD, Rafi: Kurt Glaser, in: Geni, A MyHeritageCompany [online], 24. 5. 2018 [vid. 30. 4. 2019], dostupné z:https://www.geni.com/people/Kurt-Glaser/6000000022479203178.
27Archiv bezpečnostních složek, sbírka Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-5, Osobní svazek Frejka Ludvík, s. 107.
28 V materiálech ABS je napsáno jméno Mariana, ta se však provdala za Bedřicha Lindta a zemřela v rámci holocaustu, sestra Charlotte emigrovala již v roce 1939, takže tím musí být myšlena Alice.
29ABS, sbírka Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-5, Osobní svazek Frejka Ludvík, s. 131.
30 FREJKOVÁ, Hana: Divný kořeny, 1. vyd. Praha, Torst 2007, ISBN 978-80-7215-325-1, s. 37.
31Alice (Liese) Freund, in: Geni, A MyHeritageCompany, [online], 24. 5. 2018 [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.geni.com/people/Alice-Liese-Freund/6000000027405877929.
FOSTER, SImon Joseph: Charlotte (Lotte) Glaser, in: Geni, A MyHeritageCompany,[online], 16. 9. 2018 [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: https://www.geni.com/people/Charlotte-Lotte-Glaser/331373198160013378.
32Archiv bezpečnostních složek, sbírka Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-5, Osobní svazek Frejka Ludvík, s. 105.
33ABS, sbírka Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-5, Osobní svazek Frejka Ludvík, s. 105.
34ABS, fond Výpovědi zaměstnanců Gestapa a SD (52), sign. 52-76-4, Výpověď Karla Rottera, s. 146.
35ABS, sbírka Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-5, Osobní svazek Frejka Ludvík, s. 93.
36Tamtéž, s. 123 a 155.
37Tamtéž, s. 93.
38Tamtéž, s. 159.
39Tamtéž s. 105.
Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 985, s. 26, Úřední knihy (matriky a indexy – registers and indexes), Liberec (o. Liberec), N 1900-1915, [online], [vid. 23. 4. 2019], dostupné z: http://www.badatelna.eu/fond/1073/zaznam/1314.
40Archiv bezpečnostních složek, sbírka Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-5, Osobní svazek Frejka Ludvík, s. 93.
Uvedeno ve vlastním životopisu z 3. května 1949. Psáno v první osobě, na stroji, bez podpisu.
41Tamtéž, s. 147.
42Tamtéž, s. 106.
43ABS, fond Výpovědi zaměstnanců Gestapa a SD (52), sign. 52-76-4, Výpověď Karla Rottera, s. 147 a 148.
Výpověď ze 14. března 1952, výslech, jehož cílem bylo zjistit co nejvíce informací o Frejkovi a jeho známých.
Karel Rotter byl členem KSČ a pracoval na ÚV KSČ. Žil v Liberci, kde se mezi lety 1922-23 seznámil s Ludwigem Freundem. MUDr. Freund byl rodinným lékařem Rotterových a ve stejném domě jako Freundovi žila i Rotterova manželka. S Ludwigem udržoval zprvu přátelský vztah, později se ale kvůli vytíženosti v zaměstnání údajně odcizili a potkávali se pouze sporadicky.
44KAPLAN, Karel: Zpráva o zavraždění generálního tajemníka, Praha, Mladá fronta 1992, ISBN 80-204-0269-1, s. 55 a 60.
45Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským, Praha, Orbis 1953, s. 46.
46KAPLAN, Karel: Zpráva o zavraždění generálního tajemníka, Praha, Mladá fronta 1992, ISBN 80-204-0269-1, s. 217.
47Tamtéž, s. 250.
48 Rudé právo, Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským, [online], roč. 33, 1952, č. 315 [vid. 9.5. 2019], dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1952/11/25/5.png
49ULČ, Ota. Malá doznání okresního soudce: výsledek nápadu Josefa Škvoreckého. Praha: Šulc – Švarc, 2013, 268 s. ISBN 978-80-7244-335-2., s. 117
50 DOSKOČIL, Zdeněk: FREJKA Ludvík 15. 1. 1904-3. 12. 1952, in: Biografický slovník českých zemí, [online], [vid. 29. 11. 2018], dostupné z: http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/FREJKA_Ludv%C3%ADk_15.1.1904-3.12.1952.
Henleinova vila jako "místo paměti"
Prameny a literatura
a) prameny
MACHAČKA, Miloslav. Památník nacistického barbarství v Liberci. Liberec: Magistrátní rada osvětová, 1946, 8 s.
Stráž severu, 1946.
Severočeské muzeum v Liberci, Archivní materiál Muzea boje proti fašismu do r. 1955.
b) literatura
ENGELMANN, Isa. Reichenberg und seine jüdischen Bürger: zur Geschichte einer einst deutschen Stadt in Böhmen. Münster: Lit, 347 s.
HRUŠKA, Emil. Konrad Henlein: život a smrt. Praha: BMSS-Start, 2010, 214 s.
LACINA, Lubor. Památník nacistického barbarství v Liberci. In Terezínské listy, sv. 42 (2014), s. 45-64.
LACINA, Lubor. Příspěvek k vyučování dějin druhé světové války na Liberecku a Jablonecku (Tři terénní výzkumy Severočeského muzea v Liberci a pedagogické využití jejich závěrů). Masarykova univerzita Brno, 2011. Rigorózní práce.
TECHNIK, Svatopluk. Výstava Budujeme osvobozené kraje v Liberci 1946. Liberec: Česká beseda, 2001. 50 s.
c) internetové zdroje
Památník fašistického odboje. Památkový katalog NPÚ [online], [vid. 18. 12. 2017]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=15247724&sequence=140&mode=parametric®ion[0]=
Libereck%C3%BD%20kraj&cadastralArea=Liberec&page=6&action=element&presenter=ElementsResults.
[1] ENGELMANN, Isa. Reichenberg und seine jüdischen Bürger: zur Geschichte einer einst deutschen Stadt in Böhmen. Münster: Lit, 2012, s. 57.
[2] HRUŠKA, Emil. Konrad Henlein: život a smrt. Praha: BMSS-Start, 2010, s. 146.
[3] Tamtéž, s. 147.
[4] Stráž severu, 3. června 1945, č. 2, s. 6.
[5] LACINA, Lubor. Památník nacistického barbarství v Liberci. In Terezínské listy, sv. 42 (2014), s. 47. Šlo pravděpodobně o první památník svého druhu zbudovaný v Československu. Například v Terezíně byl památník otevřen v roce 1947 a v Lidicích v 50. letech. LACINA, Lubor. Příspěvek k vyučování dějin druhé světové války na Liberecku a Jablonecku (Tři terénní výzkumy Severočeského muzea v Liberci a pedagogické využití jejich závěrů). Masarykova univerzita Brno, 2011. Rigorózní práce, s. 164.
[6] Stráž severu, 8. září 1946, č. 206, s. 3. Po válce se pracovalo s principem kolektivní viny Němců. Což můžeme pozorovat i v zápisech z návštěvních knih. Z počátku z nich můžeme vyčíst čirou nenávist k Němcům, která se po roce 1949 omezila hlavně na Němce ze SRN, například silničáři z České Lípy zapsali: “toto museum by měli viděti všichni Němci ze západního Německa, aby shlédly hrůzy napáchané jejich fašistických vůdcem na bezbranném lidu.“ Zápisy po roce 1948 obsahují komunistickou propagandu a nenávist k americkému imperialismu, například manželé Janatovi (1950): “zde je vidět pravý cíl, který sledují Američtí imperialisté, kteří se snaží marně znovu ovládnout svět.“ SČM v Liberci, Archivní materiál Muzea boje proti fašismu do r. 1955. Pamětní kniha 2.
[7] TECHNIK, Svatopluk. Výstava Budujeme osvobozené kraje v Liberci 1946. Liberec: Česká beseda, 2001. 50 s.
[8] LACINA, Lubor. Příspěvek k vyučování dějin druhé světové války, s. 164.
[9] LACINA, Lubor. Památník nacistického barbarství v Liberci, s. 61.
[10] Exponáty z muzea má dodnes ve sbírkách Severočeské muzeum v Liberci. Období nacistické okupace připomínal v 80. letech 20. století Památník protifašistického odboje zbudovaný ve sklepě bývalého sídla gestapa v Pastýřské ulici, spravovaný taktéž SČM. Památník fašistického odboje. Památkový katalog NPÚ [online],[vid. 18. 12. 2017]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=15247724&sequence=140&mode=parametric®ion[0]=
Libereck%C3%BD%20kraj&cadastralArea=Liberec&page=6&action=element&presenter=ElementsResults.