V roce 1951 v září a v prosinci bylo pozatýkáno celkem 12 převážně pražských skautských činovníků. V čele této skupiny stál Karel Průcha. Následovalo obvinění z pokusu o vytvoření Ilegálního ústředí Junáka, jež se mělo zapojit do příprav protikomunistického převratu se záměrem znovu založit skautské hnutí. Jedním ze zatčených činovníků se stal i liberecký Ivan Mikšovič. Ten byl obviněn z toho, že v letech 1949 až 1951 aktivizoval některé liberecké skauty, z nichž StB vytvořila severočeskou odnož skupiny Průchovy známou též jako skupina profesora Tomsy.
Pro liberecké skauty vše začalo v březnu 1951 na chatě v Polesí u Rýnovic, kde probíhaly vůdcovské zkoušky. Tyto zkoušky byly později označeny za ilegální a protistátní. Ke zkouškám byli přizváni členové prvního dívčího a chlapeckého oddílu. Mezi zkoušejícími se nacházeli právě zmíněný Ivan Mikšovič a Jaroslav Tomsa – Tom. Na místě krom těchto zmíněných pobývali i Zdeněk Ježek – Muskwa, Zdeněk Prágr – Tetka, Hana Hlaváčková, Jiřina Halmichová a Eva Sluková. Chata v Polesí u Rýnovic sloužila libereckým skautům jako jedno z posledních útočišť. A dle výpovědí pamětníků tam bylo skoro každý víkend či v jiný volný den plno.
V osudný den 29. ledna 1952 StB zatkla Jaroslava Tomsu – Toma, Karla Hlaváčka ml. – Nibowaku a Oldřicha Beka – Oldu a převezla je do věznice v liberecké Pastýřské ulici. Právě účast Oldřicha Becha o zmíněném víkendu na chatě se při vyšetřování zpochybnila. Ilegální skautská činnost a zmíněné vůdcovské zkoušky byly kvalifikovány jako trestný čin podvracení republiky. Ostatní výše zmíněné osoby byly vyšetřovány na svobodě, údajně proto, že se nepodařila prokázat účast všech členů na místě vůdcovských zkoušek. Z práce Ivy Krupauerové se dozvídáme i to, že dívky i chlapci skládali tyto zkoušky zvlášť a dokonce, že chlapecká část údajně probíhala v bytě u jednoho ze zatčených.
Krajské velitelství Stb v Liberci podalo trestní oznámení na Jaroslava Tomsu, Karla Hlaváčka st., Karla Hlaváčka ml. a Oldřicha Becha na Státní prokuraturu v Praze 7. dubna 1952, 320 a to na trestný čin podle zákona 86/50 Sb. Odvolávalo se na součinnost s KV Stb Praha, v důsledku jeho zprávy z 16. ledna 1952 o likvidaci ústředí skautské ilegální organizace (Karel Průcha a spol.) a následném podání trestního oznámení na zúčastněné osoby státní prokuratuře v Praze přistoupilo i liberecké velitelství k realizaci skupinky lidí na tuto ilegální činnost napojených.
Dále pak Haně Hlaváčkové kladl soud za vinu účast na ilegálních vůdcovských zkouškách stejně tak jako Oldřichu Bechovi. Zdeňky Ježka a Prágra soud obvinil za absolvování vůdcovských zkoušek a obdržení vůdcovského dekretu se zpětnou datací.
Rozsudek v Kauze Jaroslava Tomsy a spol. byl vynesen 7. července 1952. Ze vzpomínek Hany Hlaváčkové se dozvídáme, že si vybavuje prokurátorku v taláru, pod nímž vykukovala svazácká košile a z jejích úst vylétavala tvrzení o tom, jak oni jako skautští vůdci učili bodat dýky do zad .. tyto procesy měly posloužit k diskreditaci jednotlivých skautů i skautingu jako celku. Tresty byly vyneseny následovně:
Jaroslav Tomsa byl odsouzen na 4 roky odnětí svobody za velezradu, propadnutí poloviny jmění a peněžité pokutě, nebo jednomu měsíci odnětí svobody a ztrátě občanských práv.
Karel Hlaváček starší byl odsouzen 18 měsíců vězení a peněžitý trest 10 000 Kčs, nebo jeden měsíc odnětí svobody a ztrátu občanských práv na 3 roky za neoznámení trestného činu.
Hana Hlaváčková byla odsouzena k 6 měsícům vězení a peněžitému trestu 5 0000 Kčs, nebo jeden měsíc odnětí svobody a ztrátu občanských práv na 3 roky za neoznámení trestného činu.
Zdeněk Prágr byl odsouzen k 10 měsícům podmíněného trestu se zkušební lhůtou na 2 roky a peněžitému trestu ve výši 5 000 Kčs.
Zdeněk Ježek byl odsouzen k 8 měsícům s odkladem na 2 roky a peněžité pokutě ve výši 5 000 Kčs, nebo jeden měsíc odnětí svobody a ztrátu občanských práv na 3 roky.
Ivan Mikšovič byl souzen se skupinou Karla Průchy v Praze a byl odsouzen k 10 letům vězení, k propadnutí celého jmění a ztrátě občanských práv na 10 let.
Oldřich Bech byl zproštěn obžaloby z trestného činu, jelikož mu účast na zkouškách nebyla prokázána.
K obnovení řízení došlo v roce 1968 u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Tato instituce původní rozsudek zrušila a liberečtí skauti byli zproštěni obžaloby. Jako zajímavost můžeme uvést, že složení vůdcovských zkoušek z března 1951 nebylo nikomu nikdy uznáno. Liberečtí skauti se rozprostřeli v různých sportovních klubech, jednotách a podobných organizacích. V této situaci již samozřejmě nemohly oddíly fungovat jako Junák, ale přinášelo to šanci na pravidelná přátelská setkávání. Jakákoliv větší organizace libereckých skautů není až do roku 1968 doložena.
Zdroj: KOULA, Lukáš. Vznik a vývoj skautských organizací v Liberci a okolí od roku 1920 po současnost. Online. Diplomová práce. Liberec: Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. 2021. Dostupné z: https://theses.cz/id/4ndm5d/
